How we became Caminantes at Gran Canaria (ESP) - Day 11

Welcome to the next installment of Gran Canaria travel notes. Today we will see how we did on the way from Teror towards the airport. We will visit deep valleys and also the picturesque town of Santa Brígida.

Vítejte u dalšího pokračování zápisků z cest po Gran Canarii. Dnes se podíváme jak se nám dařilo na cestě z Teroru směrem k letišti. Navštívíme hluboká údolí a také malebné městečko Santa Brígida.

In the morning we woke up in a deep valley under a huge ficus tree. We had a vegetable salad for breakfast, which the Mamut had made the night before and had forgotten about him. And since we were in the valley, an unpleasant journey up a steep hill awaited us if we wanted to follow the hiking trail.

Ráno jsme se probudili v hlubokém údolí pod obrovským fíkusem. Posnídali jsme zeleninový salát, který Mamut ještě v noci vytvořil a zapomněl na něj. A jelikož jsme byli v údolí, čekala nás nepříjemná cesta do prudkého kopce, pokud jsme chtěli sledovat turistickou stezku.

As we climbed the hill, views of the surrounding area gradually began to open up. Then the road went through small villages on the ridge where it must be fun to drive. Until we finally got to the viewpoint to another valley, which was huge and led directly to the mountains from where we came a few days ago.

Jak jsme stoupali do kopce, postupně se nám začali otevírat výhledy do okolí. Pak cesta vedla skrze malé vesničky na hřebeni, kde musí být zábava jezdit autem. Až jsme se nakonec dostali na vyhlídku do dalšího údolí, které bylo obrovské a vedlo přímo do hor odkud jsme před pár dny přišli.

All roads from this place seemed to lead to Las Palmas.

Zdálo se, že všechny cesty z tohoto místa vedou do Las Palmas.

From the ridge, we continued along the side of the valley through farmsteads to the main destination of the day, which was to be the small town of Santa Brígida. Where we wanted to eat and make a plan as to how we would continue towards the airport.

Z hřebene jsme pokračovali po úbočí údolí skrze zemědělské usedlosti k hlavnímu cíli dne, což mělo být městečko Santa Brígida, kde jsme se chtěli najíst a udělat plán jak budeme pokračovat dále směrem k letišti.

But before we managed to get to the city, we had to climb out of the valley where the path led us. Which wasn't easy at all, because it got really hot. In the end, I can say that it was worth the effort, because Santa Brígida is a beautiful city and has its own charm. In addition, there are several restaurants here. We chose one that had seating in the shade because we were quite overheated from the trip. Classically, we had something to eat and about 8 beers each. Which was an experience for the whole afternoon, because nobody is in a hurry here.

Ale než se nám podařilo dostat do města, museli jsme nejdříve vystoupat z údolí kam nás stezka zavedla. Což nebylo vůbec jednoduché, protože se udělalo hrozné horko. Ve výsledku mohu říci, že to za tu námahu stálo, protože Santa Brígida je krásné město a má svoje kouzlo. Navíc zde je několik restaurací. My jsme zvolili jednu, která měla posezení ve stínu, protože jsme byli dost přehřáti z cesty. Klasicky jsme si dali něco k jídlu a k tomu asi 8 piv. Což byl zážitek na celé odpoledne, protože zde nikdo nikam nespěchá.

As soon as the sun began to approach the horizon, it was necessary to set off. As we found out, our planned route led through the most luxurious part of the island. Everywhere there were huge plots of land with magnificent mansions in the middle. Sometimes a supersport car or a veteran from the last century passed us. So it was clear that there would probably be no chance to spend the night here. And so we headed to the Caldera de Bandama, where it looked like there would be some greenery where we could spend the night. But another bar on the edge of the caldera stood in our way, run by a lady from Uruguay. So we didn't get to the planned location until well after dark.

Jakmile se slunce začalo blížit k horizontu, bylo potřeba se vydat na cestu. Jak jsme zjistili, naše plánovaná cesta vedla skrze nejluxusnější část ostrova. Všude byli obrovské pozemky, kde uprostřed stáli honosná sídla. Občas se kolem nás pronhal nějaký supersport, nebo veterán z minulého století. Takže bylo jasné, že zde asi nebude šance přenocovat. A tak jsme zamířili k Caldera de Bandama, kde to vypadalo, že bude nějaká zeleň kde se bude dát přespat. Ale do cesty se nám postavil ještě jeden bar na okraji caldery, který provozovala paní z Urugvaje. Takže na plánované místo jsme se dostali až hluboko po setmění.

Full map link to Mapy.cz