Tam jsem tomu, pravda, moc nedal. Naučil jsem se jen asi tucet frází. Dneska si asi vzpomenu jen na přípitek, což se vyslovuje asi jako [sah-há]. A na italsky znějící děkuji, [gráci].
You are viewing a single comment's thread from:
Tam jsem tomu, pravda, moc nedal. Naučil jsem se jen asi tucet frází. Dneska si asi vzpomenu jen na přípitek, což se vyslovuje asi jako [sah-há]. A na italsky znějící děkuji, [gráci].
Pokud jsi uměl tucet frází, byl jsi na tom líp než já, který jsem na Maltě (resp. Gozu) strávil půl roku. Mně ten jazyk přišel jako chaotická směsice všech jazyků z okruhu tak tisíce kilometrů :)
Příležitostně sem hodím pár vět o tom, jak jsem se 3/4 ruku učil Hebrejštinu (plánovali jsme výlet do Izraele, ale covid nám ho zrušil). Ten jazyk je hrozně zajímavej, ale je masakr - abeceda, psaní zprava doleva, chybějící samohlásky,... Ale jako technikovi mi to krásně čistilo hlavu 😁
Super, to si rád počtu :) Já jsem filologii vystudoval, takže by se dalo říct, že jsem si vztah k jazykům začal budovat už dávno, ale ve skutečnosti jsem naplno začal objevovat jejich krásu a kouzlo až na toulkách světem po studiu...
šalom, chaver, ha ivrit bakalut... s hebrejštinou jsem taky laškoval. V podstatě na učení je to naprosto zbytečný jazyk, kterým mluví míň lidí než česky (a v Eretz Israel umí anglicky snad každý).
Ale jak říkáš, je to naprosto cool jazyk. Na jednom židovském hřbitově na Moravě se mi podařilo odrovnat studenta-průvodce, když jsem četl nápisy na macevách (aniž bych sice tušil, co znamenají, ale i tak dobrý)
No, tak nějak maltština asi vznikla :) Uměl jsem pozdravit, rozloučit se, poprosit o něco, poděkovat, objednat si něco, zeptat se na platbu kartou, představit se a říct, že jsem z Čech, ...
Ale pak jsem stejně prakticky nic nepoužil, všichni na mě rovnou začali mluvit anglicky.