Má smysl se učit cizí jazyky?

Kamarád s oblibou říká: „Když mluvíš nahlas a pomalu, tak se domluvíš i česky" (pro jistotou podotýkám, že mluví plynně anglicky i německy). No, řekněme, že pokud člověk mluví jenom česky, tak to pro cestování není žádná výhra. Minimálně základy angličtiny považuji za povinnou výbavu při cestě za hranice. Nicméně vždycky se snažím naučit také alespoň základní slovní zásobu v jazyce země, kam jedu (fakt nejsem žádný polyglot a jazyky mi do hlavy úplně samy nelezou ). Když totiž alespoň pozdravíte a poděkujete v místním jazyce, tak získáte sympatie místních a vůbec nevadí, že dál pokračujete třeba anglicky.

Když jsem byl před lety poprvé v Barceloně, tak se mi tak zalíbila španělština, že jsem se rozhodl ji naučit. A když jsme potom plánovali plavbu na další rok, vybíral jsem lokalitu tak, abych mohl nově nabyté znalosti použít.

Protože si rád zařizuju věci sám, našel jsem si na webu španělskou charterovou společnost v maríně Palma de Mallorca a napsal poptávku na loď. A rovnou hrdinně španělsky. A i když mě následující komunikace ve španělštině stála spoustu úsilí navíc, a samozřejmě pomoc překladače, držel jsem se jí zuby nehty a nakonec jsme měli loď.

Po příjezdu do mariny nás majitel charterovky vítal skoro jako rodinu – ukázalo se, že moje snaha komunikovat španělsky na něho opravdu zapůsobila (následně jsem pochopil, že mezi německými a ruskými zákazníky, kteří se většinou chovali tak povýšeně, jak to oni dokážou, jsme byli vlastně exoti). Večer se za námi zastavil na lodi, popili jsme trošku vína a dal nám spoustu rad, které nám pomohly se zorientovat v dosud neznámé lokalitě. Potom jsme od něho měli loď ještě další 3 roky. To už jsme jezdili jako do rodiny – sami si přebírali loď, nechtěl po nás kauci a vůbec nám vycházel všemožně vstříc. A tohle celé nastartovala moje snaha o španělskou komunikaci…

Z oné první plavby mám ještě jeden jazykový zážitek. Dopluli jsme do městské mariny Ratjada na jihovýchodě Mallorky. Městečko je hodně německé (v podstatě jsme tam byli jediná neněmecká loď a ve městě nás docela dostala hospoda jménem „Helga schnizel hüte“). Když jsme přistávali, tak na molu stál správce mariny, od pohledu nepříjemnej, protivnej dědek, který na všechny, včetně nás, pořád něco německy hulákal.
Vyvázali jsme se, vzal jsem peníze a papíry od lodě a vyrazil s nechutí vyřešit nutnou administrativu. Po mém pozdravu „Hola, buenas tardes“ se jeho výraz dost změnil a odpověděl překvapeně: „Hola hablas español???“ Tak jsem mu svojí nedokonalou španělštinou vysvětlil, že trošku, že se mi ten jazyk líbí, že se ho rok učím, ale chybí mi zatím praxe… A najednou přede mnou stál úplně nový člověk, s úsměvem mi řekl, že to je super, že na to že nemám praxi mluvím dobře a že to chce se jenom rozmluvit. Nakonec jsme si půl hodiny povídali a ještě nám dal i slevu na marínu.

Takže, má smysl se učit cizí jazyky? Za mě ano. Tyhle zážitky za to rozhodně stojí.

„Dej místním najevo, že respektuješ jejich kulturu a chceš poznat jejich zemi. A oni ti otevřou svoje srdce“